Čajová Song

Musím prozradit, že prošla i náročným studiem pekingské opery v Číně. Kromě spousty jejích pedagogických aktivit je  Feng-yün Song i  organizátorkou tradičních oslav Nového čínského roku, které díky ní mají v Čechách již sedmiletou tradici. Oslavy nesou název Lunární festival a Tea Comfort je jejich stálým partnerem ve stylové prezentaci čínského čajového umění.

Jak vnímáš svět čaje, co pro tebe znamená?

Song: Čaj je v prvé řadě rituál, je časoměr, prozrazuje stav mysli a harmonizuje jemné pocity člověka. Kvalitní čaje mají celou škálu jinu a jangu, jak chuťově, tak i konzistenčně, energicky. Ale čaje nemusí být vždycky zdravé. Zdravé jsou, když je umíme připravit a přijmout podle času a své okamžité kondice.

Prozradíš nám svoje ranní rituály? Jaký čaj máš nejraději po ránu, jak si ho připravuješ a v čem?

Song: Čaje piji raději, když je na něj čas a klid. Jsou tak jemné, člověk by si je nestačil vychutnat. Ráno si dávám nejdříve dvě skleničky vlažné převařené vody. Někdy si během toho připravuji konvičku Earl Grey s bergamotovou silicí, někdy si dám i šálek kávy.

Piji čaje i ze skleničky, ale když si opravdu chci udělat příjemnou chvilku, rozhodně si kvalitní čaj připravím v krásné ručně vyrobené keramické konvičce.

Kdy si nejraději vychutnáš čaj?

Song: Kvalitní zelený čaj „Dračí studnu“, „Stříbrné jarní chloupky“, wu-lung čaj „Želená Boddhisatva“, bílý čaj „Bílá pivoňka“..., na takové čajové chuťovky by bylo hřích spěchat, také chutnají lépe, když se o ně podělíš s přáteli.

Jaké vidíš rozdíly mezi Asií a Evropou?

Song: Evropa bohužel postrádá rituály. Mám na mysli vnitřní rituál, mentální meditativní proces prožívání.Také v dnešní Asii požitek pomalu převažuje nad prožitkem. Čaj je rozhodně více věc prožitku než požitku.

Co děláš pro udržení dobré fyzické a duševní kondice?

Song: Vedle hudební, pěvecké a pedagogické aktivity denně medituji, cvičím tchaj-ťi čchűan, ráda se dobře najím a s chutí se napiji, nejvíce vody, čajů, pak vína a kávy.

Máš zážitek s čajovým obřadem?

Song: Čajový obřad mě nejvíce fascinuje tím, že u něj člověk tiše pozoruje běh času a naslouchá svému dechu, cítí vůni čaje, jak se v krátkém časovém úseku  proměňuje, barevně, tvarově i chuťově. Vzpomínám ráda na čajovnu v jihočínském městě Chang Sha. Mladá majitelka mluvila dost nahlas, dokonce trochu hlučně, ale když nám začala připravovat „Gong-Fu Cha“ /čínské čajové umění/, okamžitě se ponořila do „času čaje“, najednou se proměnila v úplně jiného člověka, byla tak jemná a vyzařoval z ní božský klid.

V rozhovoru bychom mohli pokračovat snad do nekonečna, ale naše cesty se opět rozdělily já jen doufám, že ne na dlouho, protože být v přítomnosti této zajímavé dámy je tak příjemné. Třeba to brzy vyjde u nějakého společného projektu. Budu se těšit.